slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: po- -(i)(t) (se), kde (i) reprezentuje podoby kmenotvorného sufixu, (t) reprezentuje soubor zakončení vzoru prosí, (se) je reflexivum různou měrou obligatorní.
I. Slovesa utvořená od substantiv mají význam (1) pokrýt povrch něčeho tím, co označuje základové substantivum: poskvrnit (← skvrna), pokovit, pomoučit (s variantou pomoučnit, s vloženým -n-, pravděpodobně s formální oporou v adjektivu moučný), pomědit, povápnit, pozlatit. Ta slovesa, k nimž v úzu existuje i podoba bez předpony, jsou slovotvorně nejednoznačná; lze je alternativně hodnotit i jako výsledek čisté prefixace (povápnit ← vápno i vápnit), ne vždy se však bezprefixová forma slovesa běžně užívá: poskvrnit (?skvrnit), pokovit (?kovit). U některých sloves nelze jednoznačně rozlišit čistě zdokonavující funkci předpony od významové modifikace ‚pokrýt povrch
něčeho něčím‘: posolit perfektivum k ← solit, tedy ve významu ‚přidat sůl, osolit‘ nebo ‚posypat ← solí‘.
U sloves s významem (2) stát se tím/podobným tomu, kdo/co je pojmenováno základovým substantivem: pochlapit se (← chlap), potatit se, pomamit se, je součástí slovotvorného formantu volný reflexivní morfém se.
U některých sloves odvozených od substantiv se vlivem posunu či zúžení významu vztah k motivujícímu slovu již synchronně nepociťuje: popravit, poručit, pověřit.
II. Od adjektiv se tvoří slovesa s významem (3) dodat někomu nebo něčemu vlastnost označovanou základovým adjektivem / získat takovou vlastnost: posilnit ‚učinit silnějším‘ (← silný); povýšit ‚získat/udělit někomu vyšší postavení‘, podobně ponížit, podražit, potemnit, postátnit.
Nejpočetnější skupinu tvoří slovesa odvozená od vztahových adjektiv s příponou
-ský/-cký s významem (4) dodat někomu nebo něčemu typické rysy, tj. rysy typické pro příslušníky určitého národa, rasy, náboženství, kultury nebo sociální skupiny: počeštit (← český), pomaďarštit, poslovanštit; pokřesťanštit, požidovštit; poevropštit; polidštit; popanštit. Při odvozování dochází k pravidelné alternaci sk > šť (evropský → poevropštit; ruský → poruštit) nebo ck > čť (řecký → pořečtit; americký → poameričtit). Sloveso poněmčit ‚učinit německým, dodat německý charakter‘ má výjimečně formální fundaci substantivní: Němec → poněmčit (nikoli německý → *poněmečtit).
III. Za (5) deverbativní slovesa utvořená cirkumfixem po- -it (nikoli pouze prefixem po-) lze synchronně považovat taková dokonavá slovesa, jejichž podoba bez prefixu je v současné češtině neuzuální (zanikla, byla nahrazena slovesem jiného časovacího vzoru nebo je pociťována jako archaická či stylově omezená): postavit: ?stavit; pospíšit: ?spíšit. Synchronně je vztahujeme k dnes běžným nedokonavým slovesům: postavit ← stavět; pospíšit ← spěchat, podobně pohltit, pokročit, políbit, posadit, postoupit, pověsit.
SYN2010
Dotaz [lemma="po.*it" & tag="V.*"] dává 263 lemmat, z toho platných 50.
Z frekvenčních pásem: 9 lemmat nad 1.000 dokladů, 16 lemmat nad 100 dokladů, 6 lemmat s 1 dokladem.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: postavit (↖5) 22.198, pokusit (↖5) 13.608, položit (↖5) 12.436, posadit (↖5) 8.401, políbit (↖5) 3.885, postoupit (↖5) 3.498, pověsit (↖5) 1.609, pohltit (↖5) 1.434, pospíšit (↖5) 1.235, povýšit (↖3) 945, pokročit (↖5) 808, podražit (↖3) 444, pohoršit (↖3) 377, ponížit (↖3) 353, posilnit (↖3) 156, poskvrnit (↖1) 115, pozlatit (↖1) 67, počeštit (↖4) 35, polidštit (↖4) 34, poněmčit (↖4) 27.
Z dalších: pochlapit se (↖2) 26.
Většina deverbativních sloves s řetězcem po- -it je utvořena pouze prefixem ► po- od neprefigovaných sloves s příponou ► -it: cítit → pocítit; chlubit se → pochlubit se. Taková slovesa do výkladu ani statistik nezahrnujeme.
JB